Má i partnerova žárlivost
Dobrý den. Potřebuji poradit .Mám staršího přítele kterého miluji, jsme spolu skoro dva roky ale já na něho chorobně žárlím. Nevím jestli mám důvod či ne, ale hrozně mě to trápí. Nemůžu si pomoct, nemůžu se toho zbavit, když se podívá na jinou hezčí ženu-žárlím,když se podívá v televizy na nahou ženu-žárlím, když mu volá nějaká ženská-žárlím. Prostě při sebemenším podívání na jinou ženu žárlím.Pak se hádáme. Náš vztah tím ničím.Navíc mám pocit, že jsem žárlivost přenesla i na partnera a on teď kdykoliv napíšu je opravdu kamarádovi, či švagrovi, tak taky žárlí. Před přítelem jsem byla vdaná,a manžel mě podvedl, od té doby to prostě ve mě je a nemůžu se toho zbavit. Navíc mě dost ponižoval a já si připadám méně cenná a nemám se už ráda. Přítel mě taky začal ponižovat. Když na internetu napíšu kámošovi, hned mi nadává,že jsem s ním spala a atd. Nikdy jsem ho nepodvedla, jsem mu věrná a mám ho ráda,ale už takhle nemůžu žít. Trapí mě to iz mé strany i ze strany jeho. Mám pocit že žárlivost úplně ničí náš vztah a blíží se ke konci. Už nevím co mám dělat.Navíc mě nijak a nikdy nepochválí,že mi to sluší nebo podobně,připadá mi potom,že se mu líbí každá jiná zmalovaná ženská v tv než já.neocení mě. Taky bydlíme u něj v baráku a při větší hádce to hned řeší tak,že mě vyhazuje.Mám 2letého syna který ho má moc rád. Ale nemůžu žít s pocitem, že při další hádce nás vyhodí na dlažbu. Proto si asi budu muset najít jiné ,,náhradní,, bydlení,abych měla něco v záloze. Je trochu sobec,a co mě vadí nejvíc je,že mi nedává žádnou lásku najevo. Prý to neumí ale tomu nevěřím.Nelíbeme se,milujeme se málo, neobejme mě, na veřejnosti mi nedá ani pusu aby nás náhodou nikdo neviděl, doma mu musím říct aby mi dal pusu. To mi strašně vadí a myslim si, že to hodně souvisí s tou mojí žárlivostí. Potřebuji chlapa, kterej mě dá po tom všem co jsem prožila důkladně najevo, že mě miluje. Aby se o mě někdo bál, byla u něj na prvním místě, chci zastání-jen obyčejné věci které patří k lásce. Miluju líbání a mazlení,obejmutí apod.Ale nedostávám ho. Když jsem ho poznala,byl jiný-milý, obětavý, pozorný a dával mi lásku. Teď je to dávno pryč.Přestává mě bavit život, ztrácím chuť ze vztahu,přítele miluji a chci to nějak vyřešit, ale vím, že sama nic nevyřeším.Na to musí být dva, ptž vím,že chyba není jen ve mě,ale v nás obou, ale bojím se mu cokoliv říct. Za jakoukoliv radu budu vděčná. Mockrát Děkuji Eva O.
Už jste tu zkušenost udělala: zjistila jste, jaká je žárlivost "žíravina" vztahu. Jakmile se jednou usadí a neusměrní, zmocní se Vás jako posledlost. Zde se dokonce zmocnila i Vašeho partnera. Váš vztah je téměř v kritickém stavu. Dolehla na něj dlouhodobost, jak píšete: stereotyp a nuda. Je nezbytné, abyste OBA zmobilizovali síly a pustili se do obnovy přitažlivosti mezi vámi. Z toho, co píšete, je vidět, že Vy máte snahu o sebe a svoji atraktivitu pro partnera pečovat. Nepíšete nic již o tom, čím se podílí partner, je možné, že k němu potřebná informace třeba nedorazila.. Bylo by dobré, kdybyste oba zašli do manželské poradny a tam se postavili čelem k dvěma bolístkám vztahu: oboustrannou žárlivostí a nedostatečnými projevy citů mezi Vámi dvěma. Tato fáze "střízlivější" lásky dříve či později potká každý vztah. Je obrovská škoda se s touto výzvou nepoprat a nechat zbytečně vztah odumřít. Opakuji ale, snaha jenom jednoho nestačí.
Komentáře uživatelů ...
Ještě jsem chtěla dodat,že si ani nemám s kým popovídat,přestěhovala jsem se a nikoho tu nemám,nikam nemůžu chodit,jen s přítelem,protože žárlí a myslí si že bych ho hned podvedla ale tak to není,chci se jít bavit a žít život na plno,a né ho podvést,ale nechci být pořád zavřená se synem doma mezi čtyřma stěnama nebo na jeho malé zahrádce:-(
A taky se hodně snažím abych se mu líbila,obarvila jsem se z černovlásky na blond,kvuli přítelovi,zhubla jsem,pečuji o sebe,nemyslím si že jsem nějaká šereda ale nejkrásnější zdaleka nejsem,ale strašně se snažím,abych se líbila,ale příjde mi,že to nemá smysl.Kolikrát si ani nevšimne,že jsem obarvená,nebo ostříhaná-kvůli němu.Pěkně se oblíkám,aspon se snažím.Jsem mladá,snažím se ale nikdo to neocení.O přítele se snažím starat,pomáhat mu,dávat mu lásku,ale když se mi nevrací,tak mě to unavuje a příjde mi to zbytečné.Jinak je přítel hodný,dokáže se o nás postarat finančně,aspoň se tedy snaží,ale to mi fakt nestačí.Přednější mi je láska,než peníze.Taky mám své chyby,už jsem udělala jednu blbost ale strašně mě mrzí a byl to jen omyl.Nevím,mám pocit,že přítel stárne a že si přestáváme rozumět,že s n ím začíná být nuda a stereotip.Nevadí mi náš věkový rozdíl 20let,naopak mě to vyhovuje,ale přece jen jsem mladá a přítel by mohl pochopit,že si chci občas vyjít s kamarádkou a ne být pořád doma a starat se o domácnost atd.Jenže nevím jak mu to říct,za vším hned vidí chlapa,ale já taková nejsem,nikdy bych ho nepodvedla,vážím si ho a miluji ho a večerní úlet mi nic neříká ani nepřináší.
Žiarlivosť je choroba, ktorá zničí váš vzťah.Preto vneste doňho trochu viac tolerancie a benevolencie,ale hlavne obojstrannej dôvery.
Jak jste se zbavila černé barvy?
normálně,šla jsem k holičce,tam mi to co nejvíc promelírovala blond barvou,a pak jsem si jen barvila blondn barvou a za nějakou dobu jsem měla jen blond....
PhDr.Burdova [Psycholog]