17431
15. 9. 2010 10:48:58
Strach z duchů
Prosím vás o radu. Můj osmy letý syn byl v létě na letním táboře kde doufám, že omylem zhlédnul horor.Po příjezdu z tábora o tom vyprávěl a vše bylo v pořádku. Ted se dva dny bojí spát sám v pokojíčku.V noci je úplně zpocený a bojí se. Říká, že si to nemůže vymazat z hlavy. Spolužák ho ještě vystrašil tím,že si vyvolal ducha krvavé Mery. Má takový strach,že se bojí obout boty na chodbě kde není moc světla. Prosím o radu. Objednam ho do psychologické poradny,ale bohužel objednací lhůta je až za měsíc? Děkuji Vlasta
PhDr.Burdova [Psycholog]
Přechodně by bylo vhodné omezit potenciální "strašivé" podněty, šero na chodbě a v místnostech, napínavé filmy a knihy. Možná zvažte pořídit si dočasně na chodbu silnější žárovku. Zdravý spánek u syna podpořte pravidelným režimem. Vždy přibližně ve stejnou hodinu chodit spát a pokud možno i vstávat. Na noc žádná těžká jídla, ale ani hlad. Velmi dobré by bylo minimalizovat i veškterý jiný stres, tedy být důslední v duševní hygieně vůbec: aby si vždy po návratu ze školy udělal úkoly a nachystal věci na další den. Neodkládat povinnosti a nepříjemné. Mějte na paměti, jakým ozdravným elementem je i u Vás doma otevřená komunikace, blízkost a zájem o pocity druhého. Věřím, že měsíc do konzultace Vám rychle uteče, a dost možná se problém i spontánně spraví.
Komentáře uživatelů ...
15. 9. 2010 11:57:12
Myslím, že u dětí v jeho věku je to úplně normální. Vzpomínám si, že jsem prožíval před usnutím podobné stavy po přečtení jedné strašidelné knížky ("horor" se tehdy ještě neříkalo.) Pak zas se na čas na ulici porouchalo osvětlení a my měli v pokoji v noci absolutní tmu a já zažíval hrůzu z představy, že jsem oslepl a chodil jsem pořád na záchod, abych měl důvod si rozsvítit. Taky po shlédnutí nějakého barevného velkofilmu v kině jsem nemohl usnout a ikdyž to byl film krásný, zošklivil se mi pak tím, že se mi v noci pořád v hlavě promítal. To jsou asi stavy, které si dítě musí prožít, aby z nich pak vyrostlo a bylo proti takovým silným podnětům odolnější (Zdeněk)
mlok
15. 9. 2010 15:35:19
No to neni normální....Přesně tohle a samé jsem prožíval já...Krvavá Mary...Bál jsem se koukat do zrcadla a nemohl jsem videt zadny horor...Pekelná náhoda...Bylo mi asi 9 a řekl mi to spolužák...Myslel jsem na to hodně dlouho a usínal jsem schoulený do klubíčka...Jsem rád že mě to přešlo...
16. 9. 2010 16:14:29
Ja sama som si tým v detstve prešla, a trvalo to hodne dlho... je to povaha, ktorá pripustí ten strach... to sa spraví vekom, teraz má prevahu fantázia... ja by som to so psychológom ani neriešila... sama som v detstve preplakala od strachu noci a polelo ma brucho... pomáhalo mi svetlo a otvorené dvere do spálne... skúste mu vytvoriť pocit, že nie je sám! Ono by to malo postupne odoznieť.. ale deti sa s obľubou strašia... to fakt vyrieši až vek...