Panická ataka

Dobrý den, před třemi měsíci jsem omldlela a lékaři mi diagnostikovali sarkoidozu a také pravděpodobně panickou ataku. Již 4 roky navštěvuji psychiatra protože trpím generalizovanou úzkostnou poruchou-F41.1. Tento týden se mi zase udělalo špatně a to: slabost, bolest na hrudní kosti, pocit těžkého dýchání, úzkost a chtělo se mi omdlít. Manžel na mě celou dobu mluvil a pak mi podal Lexaurin 3 a do půl hodiny bylo vše vpořádku. Od úterka beru Cipralex 10, ale pouze půlku. Ve středu jsem byla celý den velmi unavená,ležela jsem. Večer jse mi zase udělalo špatně.Ihned jsem si vzala Lexaurin 3. Horkost, slabost, brnění nohou nasledně třes, bolest na hrudi, špatně se mi dýchalo, následně jsem omdlela. Manžel mi tvrdí že jsem byla v bezvědomí, ale já jsem vnímala hlasy jen jsem neovládala své tělo.Manžel volal rychlou a to jsem se trochu probrala, ale měla jsem dvojité vidění. Byla jsem jak z gumy. V nemocnici veškeré výsledky byly vpořádku a proto mě ihned pustli domů. Zcela jsem se uklidnila. Je možné aby tyto příznaky opravdu souvisely s panickou atakou. Tento stav již mě postihl potřetí a to během týdne dvakrát. Děkuji za váš názor Veselka.

Komentáře uživatelů ...

24. 9. 2010 23:47:33

Dobrý den. Myslím, že opravdu máte panickou poruchu. Já sám se s ní léčím již sedm let. Dneska už jsem v pořádku. Chce to trpělivost. Ty příznaky jsou typické.Mě také Lexaurin pomáhal. Ale pozor vzniká na něm závislost.Já ho bral jen při záchvatech. Píšete, že berete Cipralex. Je to antidepresivum SSRI. Musíte být trpělivá, nástup účinku je po cca až 2-3 týdnech.Hlavně je třeba najít si dobrého psychiatra. Jinak zkuste třeba tyhle stánky http://panicka-porucha.cz/. Je třeba se o této nemoci dozvědět co nejvíc anebát se vyléčit. S pozdravem D.

27. 9. 2010 10:20:00

Dobrý den, děkuji Zuzaně i panu D. za odpověď. Snažím se získat co nejvíce informací a hlavně s tím budu bojovat. Psychologa mám velmi dobrého a začala jsem chodit i k psychoterapeutovi. Tak věřím že to dokážu - musím. Díky Veselka

4. 10. 2010 22:01:15

Nejsem spokojen s těmito odpovědmi, nevylučuji onemocnění CPN protože CPN napadá nervovou soustavu a tím zapřičinuje veškeré nervové choroby.Zdraví Dědek.

5. 10. 2010 12:29:27

Pane Dědku, CPN se v mém těle nenachází. Mám vše vyšetřeno. Veselka

5. 10. 2010 20:19:26

Děkuji za odpověd,a přeji brzké uzdravení. Dědek.

9. 11. 2010 20:23:40

Dobrý den,já se též s panickou poruchou léčím beru cipralex 1x denně a lexaurin 3 2x denně.Naučila jsem se na sezení ovládat svou poruchu tak,že když cítím že to asi přichází vyjdu na čerstvý vzduch a začnu pomalu a hluboce díchat.Hlavně si zkuste porád opakovat myšlenku že už je to pryč a že se nic neděje.Lexaurin 3 zabírá už půlka a rozkousat zapít a za 10 min je vše v pohodě.Hodně štěstí s léčbou

23. 1. 2011 18:59:54

Také trpím panickými poruchami s úzkostí. Absolvovala jsem pobyt v nemocnici na otevřeném oddělení psychiatrie v Liberci. První příznaky jsem měla před náročným vystoupením s kapelou, do té doby a jako dítě jsem měla strach a bývalo mi jen špatně od žaludku. Léčit jsem se začala v červnu 2010 a beru AD citalec 1 a půl tablety. Mám to tak,že když už si říkám že už je to asi dobré, dostaví se ataka, od srpna 2010 jsem neměla nic než jen občasné nevolnosti a to hlavně večer, když už jsem byla unavená. Předevčírem jsem byla na masáži zad a paní neustále mluvila o mém problému, protože jí o něm řekla moje tchýně. Udělalo se mi z toho špatně a večer jsem se po půl roce poprvé rozbrečela a bylo mi strašně smutno.Druhý večer jsem už měla brnění v rukou, pak pálení v celém těle, slabost, pocit na zvracení, na omdlení, klepání celého těla, bolest na hrudníku a stav strachu z toho, že se mi to zase vrátilo a jsem tam kde jsem byla. Mám totiž strach z léků a pak spolknout v takovém stavu lexaurin je pro mě nadlidský výkon !Dokonce jsem nezvládla jít ani se 4 letým synem do divadýlka a to jsem se těšila.Když se to takhle rozjede, je mi pak špatně i dva dny, než se to srovná. Když zjistím že se mi do hlavy zase dostávají divný myšlenky obav, tak jdu honem dělat něco co mě od toho rozptýlí, pokud už to je dál, chce se to opravdu soustředit na něco jiného, v případě že už to nejde a dostanete se k pocitům na omdlení a klepání, už to asi bez léku nezastavíte. V hodně silných atakách zabere jen lexaurin, stačí jedna bílá tableta, do půl hodiny se vám chce spát ale to přejde, bude vám lépe, ale pozor, nebrat jen tak, zaprvé je to hodně návykové a aby jste to nebral zbytečně, naučte se s tím bojovat, je to hodně těžké, ani mě se to vždy nepodaří, ale další je třeba atarax, který nám v nemocnici dávali ke konci místo lexaurinu, je to takové šidítko, pokud si ho vezmete opravdu v začátku, nebo před tím stresem který čekáte, zabere, ale jinak je to už k ničemu, není návykový a spíš zklidňující, třeba při jízdě autobusem, tak nevím proč nám ho dávali :o)Chce to hodně velkou trpělivost, člověk by chtěl aby to bylo co nejdřív zase dobrý, ale ono to do toho těla taky asi lezlo pěkně dlouho a pomalu to zase poleze pryč, tak s tím počítejte, mě to moc nejde .o) Držím palce všem a hlavně to nevzdávejte, ono to opravdu vždy přejde .o) jen to překonat!

29. 10. 2011 22:15:39

Dobrý den, chtěla bych se vás , už s touto nemoci bohužel zžitých ,zeptat ,zda mé příznaky směřují také k této nemoci, nebo jsme vedle jak ta jedle.Poslední dobou jsem začla zaživat stavy kdy se mi těžte dýchá nemohu se nadechnout zhluboka a zažívám vystřelující bolest v oblasti hrudníku. Hledám už dlouho odpověď na to co to je, ale zatím jsme nenašla odpověď. Srdce mi silně buší, a někdy čekám kdy se zastaví občas s emi i motává hlava, ale ještě to nikdy nebyo tak silné že bych se odvážila volat záchranku, může to být nějaká počáteční, neboli slabší forma ?Děkuji předem..:)

30. 10. 2011 23:48:54

Dobrý večer.Na panické ataky se léčím již několik let.Zpočátku jsem neviděla žádné výsledky,ale postupně se to lepšilo.Nyní je můj stav podstatně horší,mám pocit,že se mě zastavuje srdce a vzápětí se silně rozbuší,vidím rozostřeně,mám pocit mikrospánků a brzkého omdlení.Většinou mě i vyletí tlak a to třeba i 170/100,ale po kardiologickém vyšetření jsem v pořádku.Běžně mívám tlak nižší a to někdy i 80/50.Nejhorší na tom je,že si člověk myslí,že je jinak nemocný a má pocit naprostého konce.Už nevím co mám dělat.Beru Apo-Cital a při záchvatech xanax,ale někdy mě nepomůže.Mám problémy i se štítnou žlázou a s hormony,tak zřejmě tato kombinace je neřešitelná.K otázce paní nade mnou chci říct,že její problémy mohou souviset s problémy zad.Jsem farmaceutka a vím,že některé páteřní problémy imitují třeba i infarkt.Také je potřeba vyšetření štítné žlázy.....i tam se může projevit dušnost a třes.Všem Vám přeji mnoho úspěchů v léčení.Hanka

15. 11. 2011 18:06:58

Dobrý den, nejsem lékař, ale přikláním se k názoru paní z 30.10. Vystřelování bolesti v oblasti hrudnutí může souviset s páteří. Panickou atakou opravdu trpím a můžu se pochlubit že ji úspěšně zvládám. Sice pomocí léků a to Xenox a Seropram a také chodí m pravidelně na psychoterapii. Tyto léky beru denně a když cítím že se řítí záchvat - silná bolest na hrudi, zrychlený dech, panický strach, někdy dvojité vidění tak si okamžitě vezmu a ROZKOUŠU Lexaurin 3 a do 1/2 hod. je to pryč. Ale většinou když cítím nevolnost i sebemenší tak začnu pomalu a zhluboka dýchat a sama se uklidňovat. Od února chodím do práce a záchvatů jsem měla asi šest, ale jenom jeden silný. Záchranku nevolám, už vím co se děje. Nic méně bych se svěřila lékaři a také psychiatrovi. Jinak nezoufat a vzepřít se, protože jedina Vy sama se z nemoci ať už bude jakákoliv dostanete sama, ale musíte chtít opakuji musíte chtít Vy sama. Toť má rada má vlastní zkušenost, a také je důležité mít kolem seb někoho kdo Vám bude v těžké chvílce pomáhat, ale je lepší spoléhat se sama na sebe. Moc to pomáhá. Tak hodně štěstí Veselka

mejsa

30. 12. 2012 18:00:50

Dobrý večer. Úplně mi nahání hrůzu, kolik lidí trpí panickou atakou a kolik z nich si myslí, že jim pomohou léky, antidepresiva. Dobrý večer, píši sem, jelikož si zažívám své panické ataky, které pomalu ustupují díky tomu, že pro sebe stále něco dělám. Byly to neskutečné a nepopsatelné stavy, které jsem dostávala vždy při jízdě do práce emhádéčkem. Vždy se mi dostavily tlaky do hlavy, bušení srdce, viditelný třes do rukou, křeče do čelisti, měla jsem pocit, že se nemohu nadechnout, bušení srdce, jehličky po obličeji a i po těle, hrozivý pot, strach z neznámého, z práce jsem musela několikrát odejít, jak to bylo nezvladatelné, bála jsem se chodit kamkoli sama, aby mě "to" nepotkalo. Byla jsem odkázaná na někoho neustále. A to mě přestalo bavit, ve svých 23 letech se takhle žít nedá. Byla jsem zvyklá se o sebe postarat sama a tyhle problémy nikdy neměla. Vše se ale dá zvládnout jen přijít jak na to a najít ty správné lidi. Teď to sama vidím, vyzkoušela jsem různé psychoterapie, ale nějak mi nepomáhaly, vždy po 600 kč za 50 min u psychoterapeutky, na chvilku mi bylo lépe, ale pak se to vracelo zpátky. Až to vyvrcholilo až na to, čeho jsem se vyvarovávala jako čert kříži a zašla jsem si na neurologii, tam jsem panu primáři popsala své psychické stavy. Div ze mě neudělal simulantku, ale předepsal mi neurol. Tak a pocit toho, že mám jistotu, že si ho můžu vzít kdykoli mě uklidňoval. Nicméně jsem došla domů i s receptem, mrkla na internet a našla zde neskutečné množství vedlejších účinků, které by možná často byly horší pro "normální život" než to, že si odbydu 20 min hrůzy v autobuse než snášet celodenní bolesti hlavy, agresi, atd atd. Rozhodla jsem se jít alternativní cestou. Až poté, co jsem začala sama se sebou něco dělat mi pomohlo téměř od všeho. Nespoléhala jsem se na psychoterapeutku, ke které jsem docházela pouze jedenkrát týdně. Ale sama na sebe. Začala jsem shánět po známých různé věci, které by mi mohly pomoci. Změnila jsem o 100 % své stravování, vyvarovávám se "negativního masa", začala jsem jíst zdravěji, užívat pravidelně chlorellu pyrenoidosu (má klidnící účinky) a mladý ječmen. Dále jsem si zjistila, že by nebylo od věci si zajít na konstelaci traumatu, kde mi ta paní předepsala Bachovy kapky, které mi též neskutečně pomohly překonávat stres a tyto úzkostné stavy. Začala jsem chodit na reiki, které mi také hodně pomohlo. Dále číst motivační literaturu jako například Miluj svůj život, Tajemství, Aladinův faktor, Poznej svůj cíl, Jak si správně přát apod. Chci tím jen poukázat, že antidepresiva jsem neměla za potřebí, i když to bylo velmi těžké. Ale dá se to. Musela jsem se hodně zapřít a hlavně mít se i o koho opřít. Mám skvělou rodinu, která mi s tím velice pomáhala. Teď když to vidím zpětně, je to tři měsíce, co mě to poprvé potkalo a musím říct, že jsem se hodně posunula co se týče psychického stavu. Sama jdu nakupovat, při jízdě do práce jsem tak nějak v klidu, né vždy, ale rozhodně to nejsou nezvládnutelné situace. Pokud někdo z vás bude chtít poradit nebo si popovídat o problémech, klidně napište na můj e-mail. Tomuto tématu jsem se věnovala a věnuji intenzivně tři měsíce s cílem toho dostat se do "normálu". Jen prosím vás nejezte antidepresiva typu "neurol" apod. Možná moderní anitdepresiva nejsou tak šíleného charakteru, ale stejně jsem pro vyléčit se přirozeně bez chemického znečišťování organismu. Tak kdyžby někdo něco, jsem k dispozici na e-mailu: mejsa.m@seznam.cz ráda poradím ze své zkušenosti a věřím, že všem bude co nejdříve lépe. M.

Admin [Administrátor]

6. 9. 2016 8:29:16

Téma uzavřena !!!