Málo lásky?
Dobrý den,
někojik měsíců bydlím s přítelem.Je mi 29 a jemu 30 let..Mam trochu problém,jako asi většina žen, potřebuji občas obejmout,pohladit, utěšit, můj přítel je v tomhle směru někde ůplně jinde,v min.vztazích/ které byly několikaleté/ se prý s nikým ani nevodil za ruku,natož aby se před spaním objímal. Zkoušela jsem si s ním o tom promluvit, ale cítí se ještě dotčen,že s ním nejsem spokojená. Věřím mu ale myslím, že bez něžností nedokážu dlouhodobě fungovat. V podstatě je něžný, jen když je totálně opilý, což já ale úplně nerozdejchávám. I náš sexuální život pokulhává v tom, že on si myslí, že předehra je to, že mi sundá podprsenku, prý nikdy nezažil sex nad půl hodiny!
A byl v šoku, co to po něm chci! Věřím, že je mi věrný,i když občas náhodně oběvím, že mi lže v maličkostech. Možná se chce cejtit,jako drsnej chlap,ve chvíly kdy mu řeknu,např, že se mi vůbec nelíbí, že s kamarádama jde na striptýz,on se sebere a na just tam jde..Nevím, co si o tom mam myslet a jak to řešit.Jeho kamarádi mi sami tvrdí,že takhle krásně se k nikomu nikdy nechoval,mě to ale stále nestačí. Jsem snad moc náročná? Nebo je on ten extrém? Navíc jsem byla vždy trošku žárlivá, ale když ke mě byl partner všímavý atd., tak se mi má žárlivost dobře dařila ovládat. V tomhle vztahu se ale cítím nejistá a bojím se, že má nejistota propukne právě formou žárlivosti,čímž zničím to poslední hezké,co máme.Máte pro mě prosím nějakou radu? Děkuji
Tá neistota, ktorú pociťujete sa samozrejme odzrkadľuje aj v tom, že chcete viac prejavov náklonnosti. často tieto neistoty súvisia ešte s naším detstvo, keď sme nedostali toľko pozornosti ako sme potrebovali a teraz očakávame o partnera, že nám to nahradí. Nevadí ale, že to Váš partner nerobí teraz. Keď chcete byť pritúlená, tak mu to povedzte alebo sa sama pritúlte. Debaty a rozhovory o tom, prečo to nerobí naozaj znejú ako kritika: "ty to nerobíš"... a budú spôsobovať opak, lebo sa partner bude cítiť tlačený a je logické, že trucovite Vám nevyhovie. Skúste sama iniciatívne vyhľadávať nežnosti a nečakajte, že s tým príde partner. Ak Vás náhodou pohľadí, tak povedze aké to je príjemné. Možno to on sám skutočne nikdy nezažil a nevie čo to je. Takže ho to budete musieť naučiť. Verím ale, že pri troche trpezlivosti sa Vám podarí dostať to, čo čakáte a tak, že sa Vám to obom bude páčiť.
Komentáře uživatelů ...
Dovolte mi jedno varování: Mám obavy z jeho příliš kladného vztahu k alkoholu. Píšete, že je něžný jen pod jeho vlivem. Znamená to tedy, že ho alkohol odblokovává, že mu pomáhá, aby se "našel", aby se otevřel a neschovával se ve své drsné slupce. I on si jistě uvědomuje (zatím) blahodárné účinky alkoholu a považuje tedy pití za něco prospěšného a potřebného. To nutně povede k závislosti - takhle začínal každý alkoholik. Až za pár let se začnou u něho projevovat ty špatné stránky pití, ale to už nebude umět se sám bez odborné pomoci ze závislosti vymanit. Bylo by tedy dobré s tím už nyní něco dělat. (Zdeněk)
No co se týče toho,že se budu tulit já a chválit ho za pohlazení..to dělám v podstatě 2 měsíce,teď jsem zkusila říct mu to narovinu a on se naštval,vynadal mi a mě bylo ještě hůř:-((....Zdenku,moc děkuji za váš názor,asi máte pravdu,jsem ve věku,kdy bych už ráda založila rodinu a alkohol mě dost děsí,když vyslovím tyhle obavy ,on okamžitě protestuje,že až bude mít dítě tak se bude chovat jinak,ale většina jeho kamarádů /motorkáři/ mají děti a paří vesele dál:-(( No možná bych se měla zamyslet,jestli jsem natolik silný jedinec,že zvládnu tohle ustát:-((
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]