Řekněte mi, co mam dělat já?
Dobrý den. Chtěla bych se taky poradit (V článku "Ženská ješitnost" jsem to já, ta bezcitná mrcha neochotná spolupracovat) S svým přítelem jsme 2 roky spolu, a celý ty dva roky pocituji jeho slabou osobnost, je smířený s tím co má, nechce svuj život nejak měnit. Nemá žádné cíle, priority, pořád jen fňuka jak jsou ostatní zlí, bezcitní a nechápavý vč. mně. S jeho maminkou to taky neni žadný med, nemá mně ráda kvuli tomu, že jsem ukrajinka (do oči mi to řekla) a zda se ji, že mně muj přítel živí (je v insolvenčním řízeni a ještě 4 roky bude brát životní minimum!! jeho mama to sami) je mi 19 let já pracuju při studiu, delam co se dá abychom si vyžili a nestěžovali si, ale jeho maminka utratí veškerou výplatu v Mobelixu a druhy den po vyplate si od nas jde pujcit, pak nám to po výplatě vrátí a za 2 dny je u nas zas!! Mám já to zapotřebí? Ale já nevim co mám dělat? ROzcházet se nechci, ale žit ve společne domacnosti začíná být čim dál tim težší!! Mluvit s nim to jednim uchem tam druhym ven!! Navíc proti nemu nesmí být nic řečeno, protože pak je zle!! Jsem v koncích!!
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]