Přítelova změna
Dobrý den.
Jistě se s takovými příběhy potkáváte dost často, proto bych ráda znala Váše zkušenosti a pohled na věc. Před časem jsem se seznámila s přítelem (32 let, mně je 34 let). Bylo to všechno moc hezké, zamilovali jsme se do sebe, stýkali se u mě v bytě, milovali se, nechyběly romantické večery, mluvili o budoucnosti. Vypadalo to, že už má všechno v hlavě srovnáno a ví co od života chce. Najednou však přišel zlom a přítel se zcela změnil. Prvně přestal psát zamilované smsky, pak jednou ztroze napsal, že se mnou potřebuje mluvit. Při tomto hovoru mi pak řekl, že mu vadí nějaké věci a že by si na ně nezvykl.
Mezi ně patří třeba vedení mé domácnosti, to, že je zvyklý na nějaký svůj režim, kamarády. A že to moc hrotil a teď by chtěl přibrzdit. Nejsme ze stejného místa, já jsem z města, on ze vsi, ale do města jezdí denně za prací. Momentálně bydlí v bytě s rodiči a bratrem, po rozchodu z bývalou přítelkyní, se kterou již žil ve společné domácnosti, je to už ale 5 let, celou tu dobu neměl trvalý vztah. Podotýkám, že jsem mu, ani náznakem, nezakazovala chodit se bavit s kamarády nebo ho nutila, aby mi pomáhal v domácnosti, ani jsme zatím neplánovali společné bydlení. Nic takového.
Bohužel, má ke všemu nějaké nevyřešené problémy s penězi. Dluží je rodičům, u kterých bydlí a oni po něm chtějí, aby jim to splatil co nejdříve, navíc mají k dispozici jeho účet, ke kterému on přístup nemá a od nich dostává jen "kapesné". Proto mi také řekl, že by mi nemohl přispívat na domácnost, ale to já po něm taky nechtěla. Nevím a nechápu, co se s ním děje. Jeho dobrý kamarád mi řekl, že se tahle nikdy nechoval, že ho nepoznává, a že dokonce začal dělat hlouposti. Vždycky byl moc zodpovědný a práce ho baví. Teď se třeba v týdnu s kamarády opije a druhý den nepříjde do práce nebo si prostě jen tak vezme dva dny dovolené, i když mají práce nad hlavu.
Hrají v tom roli ty nevyřešené problémy s penězi? Tlačí na něho rodiče a on se za to stydí a připadá si snad jako nesvéprávný? Nebo se bojí o tu svoji pověstnou "svobodu", že by snad ve vztahu se mnou o něco přišel? Dali jsme si pauzu, vůbec se nestýkáme, nepíšeme si. Vztah však sám ukončit zcela nechtěl. Dokonce má u mě v bytě ještě nějaké své věci. Vyřeší něco tohle odloučení? Není to "dej mi čas" jen pouhá záminka k tomu nechat to vyšumět do zapomnění nebo čeká, že vztah nakonec ukončím já? Nebo je v tom zcela něco úplně jiného, co nedokážu vidět? Mockrát děkuji za odpověď.
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]