Chorobná žárlivost
Dobrý den,
zpočátku jsem velice zvažovala, zda mám svůj problém řešit právě onou cestou, či zda si s ním poradím zcela sama, avšak rozhodla jsem se nakonec tímto způsobem, neboť výsledky byly pouze dočasné. Započnu tedy od začátku. Je mi dvaadvacet let, spolu s přítelem jsme již pět let. Oba jsme ve vztahu moc šťastní, vše je, jak má býti, ovšem až na jeden, a to velice závažný problém, jímž je má žárlivost (chorobná). Před zmíněným vztahem jsem měla ještě jeden vztah, jež neměl tak dlouhého trvání (netrval ani jeden rok), v rámci něhož mám špatné vzpomínky a zkušenost - dotyčný se mi tenkrát přiznal, že mi byl nevěrný, předemnou hodnotil ženy, jež okolo nás napříkad prošly- tehdy nejspíš vše začalo a od této doby si nevím rady. Můj nynější přítel je pravý opak, je to velice milý, hodný muž, jež mi lásku vyznává pokaždé, ujišťuje mě, že má pouze mě, a že žádnou jinou nechce.
Já mu věřím, ovšem někdy nastanou chvíle, kdy se chovám způsobem, v rámci něhož si říkám, že to snad ani nejsem já. Podotýkám, že jednu dobu jsem žárlila také na krásné ženy ve filmech (erotické scény) - přičemž jsem uznala, že takhle to dále nepůjde - tento problém se mi podařilo zvládnout. Jednu dobu (zhruba šest měsíců) bylo vše v normě (žárlila jsem pouze v případech, kdy jsem měla důvody,snažila jsem se ovládat), ovšem v poslední době se opět má chorobná žárlivost vrací. Dle mého názoru s tím souvisí skutečnost, kdy se přítel našel v činnosti - fotografování (přičemž podotýkám ,že má veliký talent) - jednou by se onou činností chtěl živit. Zatím je ovšem na počátku (co se týče zkušeností i klientely). Nedávno se příteli ozvala slečna, zda by ji mohl vyfotit (podotýkám, že se nejedná o akty, nýbrž o normální portréty), přítel souhlasil (za slečnou musí přijet, neboť zatím nemá ateliér a dotyčná si přeje býti vyfocena na určitém místě), Vše mi sdělil a taktéž vyčkal na můj názor. Samozřejmě, že v nitru mě to trápí, ovšem, miluji jej velice a nerada bych jej omezovala. Odpověděla jsem tedy, že budu moc ráda, neboť tímto způsobem si získá další klientelu. Netušila jsem však, jak moc mě to bude trápit. Neustále se užírám myšlenkami typu: "co když mě opustí kvůli jiné"?
Pravdou je, že pokud člověk chce, může to udělat kdykoliv. Taktéž si myslím, že se budou příteli ozývat zejména ženy (přičemž sám nechce fotit pouze je - děti, zamilované páry, svatby, apod.), ovšem první zájemkyní byla zrovna žena. Vím, že ona profese obnáší tyto skutečnosti (fotograf si nevybírá - musí fotit vše). Chci tímto poprosit o radu, co se s tímto problémem dá dělat, či by nebylo na škodu navštívit psychologa. Velmi mě onen problém mrzí, uvědomuji si jej a mám zájem se změnit. Děkuji velice za radu, s pozdravem. Petra
PhDr.Burdova [Psycholog]