Paranoidný hypochonder
Stala som sa ním približne pred rokom, keď som ležala na oddelení detskej onkológie. Strávila som tam len 4 dni, ale zanechalo to na mne obrovské psychické následky. Odvtedy si namýšľam choroby, bojím sa, že mi niečo je alebo že mi niečo bude. Najhoršie to je vtedy, keď mám čakať na výsledky z krvi. Sú to neskutočné chvíle, strávené v objatí strachu. Teraz tam mám kontroly už len dvakrát do roka, ale predsa. Bojím sa. Viem, vyznie to sebecky, keď tvrdím, že sa bojím o seba. Ďalší problém, ktorý mi zapríčiňuje strach je: neplánované otehotnenie. S mojím partnerom som spala raz s ochranou a druhý krát som sa strašne bála, poprosila som ho, či to radšej nenecháme tak. Pričom máme dohodu, že spolu spávame len keď mám neplodné dni, len s ochranou, len s tým, že sa spraví do nej mimo mňa. No itak sa bojím napríklad toho, že by sa nám prezervatív roztrhol, zošmyklo alebo že by som ho zle nasadila. Antikoncepciu sa bojím vybaviť, lebo sú to predsa len hormóny a ja mám polocystické vaječníky plus mala som tú nezhunú cystu v oblasti hrudníka, ktorú mi chirurgicky odstránili. No bojím sa, že by to nejako mohlo so sebou súvisieť. Ďalšia vec, že neviem ako ďalej s mojou mamou, tak od začiatku. Naši sú rozvedení, brat žije s ockom. A ja s mamou. Nerozumiem si s ňou. Neustále hádky sú na dennom poriadku. Teraz je na rizikovom, nemá sa rozčuľovať, je to strašné, keď si musím stále zakusovať do jazyka. Neviem ako sa s ňou mám rozprávať. Prosím Vás, poraďte mi, ako mám ďalej s partnerom, ako si nenamýšľať, ako mám jednať s mamou. Alebo aspoň vyjadrite svoj názor. ĎAKUJEM. S pozdravom, Lucia.
Je úplně běžné, že z pobytu na dětské onkologii zůstává traumatizující zážitek, který se promítá i do obav o vlastní zdraví. Zkuste si se sestřičkami a lékaři dohodnout, jak dlouho bude trvat vyšetření v laboratoři a kdy přesně si o výsledky můžete zavolat nebo oni Vám, ať víte, na jak dlouhou dobu se duševně připravit. Na ty dny si pak naplánujte intenzivní a příjemný program, např. výlety, nějakou práci, sport. Vaše antikoncepce za mi zdá důkladná a zde mě napadá, jaké konkrétní představy se tak nejvíc na obávaném otěhotnění bojíte? S maminkou Vám nejlépe pomůže klidná a otevřená komunikace, vždy se zkuste dobrat pravidel, která Vy se budete snažit dodržovat a budete za to mít zase své výhody a možnosti se za sebe v něčem i samostatně rozhodonout. Když to celé sečteme, není to vůbec lehké období. Klidně bych se na Vašem místě obrátila i na psychologa, je to možnost někoho anonymního, nezávislého, s kým všchny ty věci můžete probrat. Ať brzy přijdou lepší časy.
Komentáře uživatelů ...
Už nás zase častuje těma blábolama? Vám to nestačí sem dát jednou denně?
Dobry den.Sama pisete,ze si namyslate..Preco tomu verite?..Nemozete to brat tak prehnane,mali by ste zacat brat iste veci s rezervou,nebat sa tolko o svoje zdravie.Je pravda,ze zivot je jedno velke riziko,ale vase privelke obavy su zbytocne.Poradim vam jedno riesenie.Vyskusajte prekonavat prekazky.Skuste robit presne to,coho sa bojite-spavajte s priatelom cez plodne dni,teste sa na vysledky z krvi.Teste sa nane preto,lebo zistite,ze ste uplne zdrava a ze nemate ziadnu chorobu.A aj keby ste nejaku mali,tak nevadi! Choroby sa daju predsa liecit,nie?:)..Ked prekonate strach a uvidite,ze sa vam nic nemoze stat a ze ste sa zbytocne bali,tak sa vam ulavi a strach by mal opadnut.Pokial neopadne,skusajte dalej a postavte sa prekazkam z oci do oci.A co sa tyka vas a mamy,neviem,o ake hadky sa jedna.Nepoznam ani priciny hadok.Ale ked sa bude schylovat k hadke,tak ostante radsej ticho a nepovedzte nic.Alebo ustupte,nemusite suhlasit s maminou pravdou,ale tu svoju pravdu si nechajte pre seba.Vzdy sa da dohodnut a tolerovat iste veci.Prajem vela uspechov:)
Chcem sa poďakovať za rýchlu odpoveď...;) máte pravdu v tom, že by som mala prekonávať strach a celkom sa mi páči myšlienka, že by som mala robiť presný opak.;) Ale mám pocit, že v mojom prípade bude strach silnejší. Aspoň čo sa týka priateľa a sexuálneho života. Ale pokúsim sa menej stresovať a ešte raz Vám ďakujem.
Slečno, jakmile partner zjistí, co jste zač, vezme nohy na ramena a poběží, seč mu nohy stačí.
Tak toto berem ako urážku...;( týmto človeka nepovzbudíte...
Chcete povzbuzovat a snít v pohádkách nekonečného příběhu, to jste ale nenapsala?
myslím si, že keď niekoho povzbudíte, tak na tom nič nie je a ani to nemá nič spoločné so žitím v rozprávke. A takisto si myslím, že keď niekto potrebuje povzbudiť, tak na tom nie je nič zlé...
Skuste prekonavat strach aspon v niektorych situaciach..uvidite,ako zareagujete,mozno si zvyknete a zacnete tak riesit aj strach z otehotnenia a podobne.Preco sa hned vzdavate a hovorite,ze strach nad vami zvitazi?..To ako keby si majster sveta povedal,ze nevyhra..a ked si to povie,tak skutocne nevyhra..velmi,ale skutocne velmi zalezi na pracou s podvedomim..skuste si povedat,ze to zvladnete:) a ze ste silnejsia ako strach.Vsetko sa da ked sa chce:)..Drzim vam palce.
PhDr.Burdova [Psycholog]