
Přítel nechce náš vztah posunout dál
Téměř tři roky chodím s přítelem a ze začátku jsem měla pocit, že je náš vztah úžasný. Loni jsme začali uvažovat o společném bydlení, ale když jsem oznámila rodičům, že hledáme byt a budu se s přítelem stěhovat, vycouval z toho s tím, že nemáme dostatek financí (včera se mi přiznal, že to nebylo ani tak finencemi jako stracehm ze zevšednění vztahu) a všechny úspory, které měl, investoval do auta. Letos jsem se rozhodla, že když se náš vztah stále nikam neposunuje, že se osamostatním od rodičů a budu bydlet sama a začla jsem hledat inzeráty na prodej bytu. Přítel se najednou rozmyslel, že se mnou bydlet chce a na prohlídky chodil se mnou. Ale stále se bojí, že si zevšedníme a není si jistý, jestli nakonec se mnou bydlet chce. Včera jsem si chtěla celou situaci ujasnit a zeptala se ho na jeho představy o životě a nevěděl, jak odpovědět a vykrucoval se, že o takových věcech nerad hovoří. Jelikož jsem věřící, padla také otázka svatby. Já bych se chtěla před tím, než se sestěhujeme, vdát, on má strach a svatbu nepokládá za důležitou. Pro mě je ale svatba a moje víra důležitá, ale on v nic nevěří a ženit se ještě nechce. Je mu 25 let a téměř na nic ohledně své budoucnosti nemá názor, jen mi pořád opakuje, že nechce zůstat sám, že mě miluje, ale našeho společného soužití se bojí. Já ale už jasno mám, chci partnera, který mi bude oporou a vezme si mě, to z něj však necítím a nevím, jestli počkat, až partner dozraje, nebo se s ním rozejít... Do svatby ani bydlení ho určitě nechci tlačit násilím, ale bydlet s ním před svatbou také ne.
