
Jak společně vycházet?
Dobrý den,
poslední dobou zažívám stavy, na které jsem nikdy nebyla zvyklá. Asi nejjednodušeji bych to pojmenovala jako strach z toho, že něco nebude podle mé představy. Není to o tom, že se nedokážu přizpůsobit, s tím problém nemám - žiji s partnerem a nepotřebuji mít vše podle sebe - je mi jedno kam pojedeme na dovolenou, respektive umíme si vyjití vstříc, na co půjdeme do kina, co budu vařit apod. - není mi to tedy jedno ve smyslu, že bych byla bez zájmu, ale umíme v pohodě vytvořit kompromis. Ale pokud přijdu domů z práce a je něco jinak než jsem si představovala, nebo na víkend odjíždíme později než bylo řečeno - prostě pokud je něco ze všedního života jinak než já mám v hlavě, tak dostanu záchvat vzteku, že se ani nepoznávám. Z pravidla to odnese partner a vymyslím takové důvody, proč je to špatně a proč to tak nemá být, že jsou až skutečné a nedá se mi téměř oponovat. Již jsem to řešila s partnerem. On moc dobře ví, že za chvíli (pár hodin) toho děsně lituji a vlastně ten vztek plynul ze mě, ale zároveň mimo mě. Začínám mít strach, že se s partnerem odcizíme, protože chápu, že nikdo vedle sebe nechce nikoho hysterického a nikdo nemá rád, když na něj pořád někdo křičí. Vlastně mi tak napadá, že nejvíc v pohodě se udržím, když jsme ve společnosti, málo kdy ten \"problém\" do nesu domu, spíš ze mě vyprchá. Proto mám ráda výlety z přáteli i víkendy u obou rodičů, máme se vlastně nejlíp. Prosím, je nějaký způsob jak tohle kontrolovat? Děkuji moc
