
Nevím, kdo opravdu jsem
Dobrý den,
je mi 21 let, s přibývajícím stále víc myslím na to, že nevím kdo opravdu jsem. Nikdy jsem neměl vytříbený vkus jako moji vrstevníci (žádný styl hudby, žádný styl oblékání, poslouchal jsem všechno možné a nosil taky), žádný stálý koníček (kromě akcí s kamarády, kde mám v opilosti dobrou náladu bez černých myšlenek nevím, co mě doopravdy baví, i když jsem vyzkoušel mnohé), výdycky jsem napodoboval nějaký vzor, který vidím skoro v každém člověku, jak ve svém stylu, tak v názorech (jako bych chtěl být kýmkoliv, jen ne sám sebou..protože ani nevím JAK být sám sebou..)
Co o sobě vím je to, že jsem melancholik, empatický (někdy až přecitlivělý) od malička snílek, dobrosrdečný, zmatkař, často taky "mimoň" :) od malička mám taky pocity méněcennosti (do společnosti se umím zařadit, ale bez vlastního názoru cítím, že ostatní jsou lepší než já). Na okolí ale nepůsobím tam narušeně jak se cítím uvnitř. Protože se stále snažím usmívat, působím sympaticky. Z toho pramení problém, který mě trápí nejvíc: neschopnost navázat intimní vztah s opačným pohlavím. Jsem takový zasněný romantik, proto je takový vztah něco, co považuji v životě za nejdůležitější. Mám hodně kamarádek, rozumím si s nimi kolikrát víc než s kamarády. Ale vážný vztah jsem nikdy neměl. Jsem v ženách hodně vybíravý. Doopravdy jsem toužil asi jen po 3, ale to nikdy nevyšlo. V tom případě jsem se na cíl naprosto upnul a pak se půl roku trápil i když jsem dávno věděl, že je vše ztraceno. Nolikrát se taky objevil zájem z druhé strany, ale v těch případech jsem naprosto chladný a jak k protějšku nic necítím, tak je mi na schůzce až nepříjemně a teším se na konec, až budu zase sám ve svém soukromí. aky si ani sám sebe ve vztahu nedokážu (i když bych hrozně rád) úplně představit, právě proto, že nevím kdo pořádně jsem a co bych protějšku nabídnul (kromě obrovské lásky) Doufám že nejsem ztracený případ a že mi ukážete východisko z této situace, orpavdu by mi to změnilo celý život k lepšímu. Předem mockrát děkuji za reakce :)
