Asexuál s fóbií z doteků a sklony k "sociopatii"
Vážená paní, vážený pane,
chtěla bych Vás poprosit o radu ohledně mého psychického stavu. Je mi 17, ale už v patnácti jsem si uvědomila, že jsem asexuál, ačkoli se s tím doteď nemohu vyrovnat (nátlak společnosti, etc.). Co mě ale trápí je, že nemám ráda místnosti, kde je moc lidí a nesnesu jejich blízkost (obzvláště mužů, následkem traumatu– konzultováno s psychiatrem, dle všeho to prý není problém) natož doteky. Spontánní ano, třeba potřesení rukou, ale projevy náklonnosti nebo přátelství nemám ráda. Pak je tu také problém s tím, ke komukoli si vytvořit nějaký vztah, zkrátka– mí přátelé mi nemusí volat/psát i půl roku, a oni mi prostě nechybí. S mojí asexualitou souvisí i fakt, že jsem se nikdy nezamilovala. Mám také tendence hrdinsky jít na rande a pak si uvědomit, že to nezvládám a je mi to nepříjemné. Prosím Vás jen o zhodnocení mé situace, zda-li je mé chování problémové (já je tak vnímám), nebo to "nestojí za řeč," jak navrhla má bývalá psychiatrička. S přáním úspěšného dne, Shy
P.S.: Prosím, nezmiňujte pubertu. Můj prefrontální kortex je plně vyvinut. :)