Rozchod - asi citova zavislost
Dobry den,
vcera se se mnou po 5 letech rozesel pritel. Pracuje v zahranici a kazdy ctvrtek vecer jezdil na vikend domu. Kazdy ctvrtek pro me zacinal den, ktery ma cenu, protoze na konci toho dne ho uvidim a cely vikend s nim budu. Byl pro me vsechno, moji rodice se rozvadi, bratr je velmi problemovy, takze on byl pro me pritel, rodina i nejlepsi kamarad.J sem nezamestnana, praci si hledam, ale ty prazdne dny od pondeli do stredy byly uplne zbytecne, dny kdy jsem ani moc "nezila". Ted prijel na vikend domu a byl cely vikend hrozne smutny, prijela za mnou na vikend kamaradka, tak jsem si rikala, ze to asi nechce resit pred ni. Mela jsem strach jestli ho nevyhodili z prace, nebo jestli mu nekdo neumrel a ze mi to nechce rict, aby mi nezkazil ten vikend. V nedeli jsem se ho ptala tak dlouho az mi to rekl: Chtel bych se s tebou rozejit. Protoze uz te nemiluju, mam te jen rad. Ze ho nezajima ani co delam a ze na me pres tyden ani nemysli. A pak to nejhorsi, ze "vyjel" po jine holce. Zjistila jsem ze to byla jeho byvala pritelkyne a ze ji rekl ze byla chyba ze se rozesli a ze by se k ni chtel vratit, ona nechtela, ma pritele. Dokonce s ni byl minuly patek venku na prochazce, rekl mi ze musi neco zaridit (myslela jsem ze ma pro me prekvapeni) a ze az bude 6h at mu reknu. Tak ja mu hlidala cas, aby stihl schuzku s jinou holkou.
Pripadam si hrozne. Vubec nic jsem netusila, ani naznak nespokojenosti ve vztahu, nikdy nic nerekl. Kdyz jsem se ho zeptala proc, ze bychom to mohli zachranit, rekl ze nic zachranovat nechtel. Citim se hrozne, porad ho omluvam a taky ho porad miluji. Je pro me celej svet a ten se ted zhroutil jak domecek z karet. Psychicka bolest uz presla i do fyzicke, vsechno me boli, porad brecim, zvracim a to i pres to ze nemuzu ani jist. Nemuzu ani spat. Porad si rikam jak mi neco tokovyho mohl udelat, nerozumim tomu a nemuzu tomu ani uverit. Myslela jsem ze ho znam. Chtela bych aby se to nikdy nestalo. Nemam smysl proc vstat z postele. Rekl ze chce byt sam, a ze me nemiluje ale chce zjistit jestli mu budu chybet, ze bychom se k sobe mohli vratit. Strasne moc bych to chtela, ale urcite uz by to nebylo jako driv. Jestli mi po case rekne ze uz me nechce, tak asi nebudu ani schopna to unest. Jsem na nem citove velmi zavisla. Ani se na nej za to co udelal nezlobim. Co mam delat?
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]