Přítel a jeho dcera
Ahoj,
jsem s přítelem přes půl roku má v péči 6 letou dceru, její máma je z daleko a střídá chlapy jak na běžícím pásu takže si jí bere tak jednou za 3 měsíce na víkend.. Přítel směnuje takže dceru často hlídají i jeho rodiče. Z poáčtku jsem si s ní rozuměla, ona se na mě těšila. Teď ale nastal zvrat,Když přijde víkend přes týden byla u babičky nechce se vrátit domů protože jsem tam já. Snažila jsem se jim trošku změnit návyky, ta malá jí pouze 4 jídla dokola, a já se snažila vařit zdravěji, třeba rizeto,kuřecí špízy, nabízet ovoce a další jídla aby měla jídelníček pestřejší, s tím byl ale u oběda vždy řev... musela jsem jí na přítelů nátlak slíbit že budu vařit jen to co jí chutná. Další problém je uspávání, přítel s ní musí každý večír jít do pokojíičku a hodinu s ní ležet v posteli dokud neusne. Zkoušela jsem že jí nechám rozvícenou lampičku, chvíli si s ní lehnu a pak odejdu že s tím že se za chvíli přijdu podívat, to ale brečela do půlnoci, kdy jsem si k ní musela opět lehnout. Já jí uspávám pouze vyjímečně když má přítel na noční, ale věčnou je u babičky, protože se mnou nechce být. Přítel to tak dělá všechny ostatní dny.
přítel jí dále nechcá třeba 3 hodiny hrát hry na počítači, jinak si totiž není shcopná sama hrát, to musíme všichni, nebo jen s tátou.
Když chci aby bylo všechno v pohodě, musím se všechno podřizovat jí, vařit jí zvlášť, péct ji zvlášť, chodit na výlety kam chce ona.. hrát si s ní když chce ona a co chce.. Přestává mě to bavit, protože za půl roku co jsme spolu jsme spolu byly 1 víkend sami a podnikli něco společně, jindy jsme většinou doma, nebo Zoo, Dětské zábavné parky, atd... Přítel mi říká, že je špatné že nechce domů když jsem tam já, když se to tak stalo, šla jsem za ní k jeho rodičům a promluvila si s ním o tom, že jí mám ráda a že jsem smutná já i táta když nechce jít domů. Ze kdyby jí neměla ráda, nekoupila bych jí kolo, nepřihlásila na aerobic, nekupovala jí různě véci abych jí zabavila (barvy na sklo, vyšívání, kreslení, baravení....) Ale pořád je vše špatně..
Výchova dieťaťa je veľmi náročná a hlavne, ak nie je ešte Vaše a bojíte sa urobiť akúkoľvek chybu. Tiež Váš partner má dcéru a žiaľ, budete sa musieť prispôsobovať jej potrebám, nakoľko to je dieťa, ktoré nutne potrebuje rodinu a starostlivosť. Chápem, že chcete zmeniť jej jedálniček, ale robte zmeny postupne a nenápadne. Pol roka je veľmi krátka doba, aby si dieťa na Vás zvyklo a ešte keď ju nútite robiť veci, ktoré do teraz nemusela, bude to spôsobovať len odpor. Skúste sa odosobniť od toho, či dcérka Vášho partnera je alebo nie je rozmaznaná. Váš priateľ ju vychováva najlepšie ako sám vie a evidentne sa ju snaží obklopiť láskou, čo je pre dieťa veľký benefit. Využite prirodzenú detskú zvedavosť. Skúste nechať dcérku pripraviť nejaké jedlo. Ak má rada špagety, spravte si spolu omáčku. Mnoho vecí môžete robiť spoločne a deti ich robia s radosťou. Napríklad aj mixovanie: rôzne ovocné šťavy. Ak sama nebude chcieť piť, môžete ich spolu spraviť pre ocka. Dieťa sa učí aj napodobňovaním. To, čo uvidí u Vás, bude postupne chcieť aj samé. Nechajte tomu len čas a majte veľa trpezlivosti. Lásku dieťaťa si nekúpite, ale získate si ju cez venovanie sa. Aj spoločné zaspávanie je pre dieťa podstatné. Dieťa si prirodzene pýta to, čoho má málo. Skúste sa na chvíľku vžiť do kože 6ročného dievčatka a verím, že mnoho vecí pochopíte a zistíte, že nejde ani o rozmaznanie, ale možno strach, že aj ocko ju opustí. Preto asi potrebuje toľko pozornosti.
Komentáře uživatelů ...
Dcera Vašeho přítele je maximálně rozmazlená, což patrně víte. Současně tam je určité zanedbávání či nevhodná péče. Jednou je u problematické matky, častěji u prarodičů, přítel musí vedle ní ležet, aby usnula, hrát s ní dlouho hry na počítači. Obávám se, že takto rozmazlené dítě může změnit návyky jen postupně. Nemůže za to, jako ho rodiče či prarodiče vychovávali a v jakém prostředí žije. Pokud se snažíte něco změnit, tak je jasné, že jí to vyhovovat nebude a nebude Vás mít ráda. Tak jako děti ve škole nemívají rády přísného učitele, který má zájem je hodně naučit, ale je náročný. Za dárky či péči těžko můžete čekat nějaký vděk. Dítě to bere jako samozřejmé, je na to navyklé, neumí rozlišit, že třeba vlastní rodič má určitou povinnost vůči němu vč. dárků, kdežto od Vás to je něco dobrovolně. Pokud chcete např. změnit návyky v usínání, stravování atd., tak to pro dítě bývá nepříjemný proces a nebude Vás pak mít ráda. Měla byste respektovat, že dítě není Vaše. Jeho výchovu by měl určovat otec, který ji má v péči. měl by dát pravidla. Pokud se budete chtít zavádět něco sama, bez jeho aktivní účasti, tak budete jen neoblíbená a nic nedocílíte. Zkuste ho k tomu přimět. Jinak nevěřím, že se docílí nějaká změna. On by měl nastavit i pravidla pro své rodiče, aby dítě nerozmazlovali, dávali mu vhodnou stravu atd. Pokud by to nefungovalo, pak by to chtělo pobyty u nich výrazně omezit. Váš přítel někdy na ni nemá čas kvůli směnám, jindy se jí zas věnuje moc, tj. dcera si nezdravě nároku množství jeho času a pozornosti. Když ji dá k svým rodičům, obávám se, že jim jasně neříká, jaká pro holku platí pravidla. Obávám se, že přítel děti vychovávat neumí a pak klade vinu na Vás. Abyste byla u dcery oblíbená, tak by stačilo ji ještě víc rozmazlovat než přítel či její prarodiče. Pak byste byla asi oblíbená. Ale výsledek takové výchovy by byl špatný a Vám takový přístup zjevně nevyhovuje. Doporučil bych si s přítelem o výchově promluvit. Případně i zvažte ten vztah. Zdá se, že v určitých ohledech mu je dcer bližší než Vy. Svou logiku to má partnerky se občas střídají, vlastní děti člověk vyměnit nemůže. U matek je stoprocentním pravidlem, že prvně jsou pro ně její děti a pak až manžel. Patrně to tak je i u dosti mužů. Dcera bude mít asi stále před Vámi přednost, ale pokud by Váš přítel byl schopen pro ni nastavit rozumná pravidla pro výchovu a začal to sám uplatňovat a Vy byste mohla dítě vést sama rozumným způsobem ve shodě s ním, tak by tu bylo možné situaci změnit. Pokud přítel věci vidí jinak, nějaké pokusy o změnu bude sice tolerovat, ale nevezme to za své a nenahlédne, že to je potřeba, nebude to chtít sám prosazovat, tak jsem velmi skeptický.
PhDr.Ondrejkova [Psycholog]